Jak jsme stavěli dálnici
Nejvyšší architekt má svůj Plán a nejspíš nám není dáno jej pochopit. Natož kritizovat a rozhodně se nedoporučuje je z úrovně smrtelníka soudit. Aby se z toho rozum používající smrtelník nepomátl, hledá jisté zákonitosti, podle kterých se plán Nejvyššího realizuje. Dotyčný hledající se pak méně rve s osudem a život se pro něj stává napínavě jednodušším.
Všechno je možné. Tuhle pravdu mezi takové zákonitosti počítám. V mém světě pak nemám problém věřit, že namouduši jednou Láska a Pravda budou na Světě úplně běžnou věcí.
Aby se tak stalo, je proto potřeba hnout smrtelníkovým zadkem a něco udělat. Svobodná vůle nám nechá vybrat, jestli budu metat kandidáty do uren, mávat transparentem v ulicích nebo se rozhodnu postavit virtuální dálnici. Nic z toho není dobře ani špatně. Důležitým se pouze jeví, jestli alespoň tuším, proč to opravdu dělám a jestli výsledek mého konání mi do života přináší klid a mír, nebo chaos a vztek.
Já měl potřebu postavit dálnici. Pro úspěšnou stavbu čehokoli je nutná správná konstalace místa, času, hvězd a člověků – stavitelů. Od první myšlenky může uplynout i několik let, než si místo, čas a člověk-stavitel sedne a dostanete stavební povolení od Nejvyššího.
Na tom všem záleží, jak se po dálnici bude jezdit a taky kam povede. Některé Highway to Hell jsou velmi atraktivní a lákají to pořádně rozjet.
Nelíbí se Vám v cíli? Nebojte, za pár tisíc let dostanete další šanci. V Zasvěcení od Elizabeth Haich najdete pravidla provozu po virtuálních cestách.
Místo pro mou dálnici nachystala Matka Země. Čas i hvězdy byly vhodně nastaveny několikrát. Tým stavitelů nikoli. Další zákonitost v Plánu bude, že k postavení dálnice potřebujete parťáka opačné přirozenosti. Chápu to jako pojistku Nejvyššího pro omezení nehodovosti na postavené cestě. Budou po ní metelit kluci i holky a obě přirozenosti by se na ní měli cítit jako doma.
Od úplňku v Blížencích Higdway to Why? stojí. Proč „Why“? Podle životů svých bližních odhaduju, že kam dojedete, určuje druh pohonu, který používáte. Třeba moc, sláva a peníze ten pohon často změní.
Každopádně věřím, že jsme s diplomovanou stavařkou stvořili kus cesty ve slušném standardu typickém pro dálniční síť takového typu. Pro všechny, kdo ví nebo tuší kam jedou, bude jejich cesta zase o něco snažší a rychlejší. Včetně nás samých. Jen nedoufejte, že pokud na dálnici vyrazíte, pojede padesátkou. Byly by, jste nebezpeční sobě i ostatním. Jestli se bojíte jezdit rychle, užívejte si dál okresky. I ty mají své kouzlo. Jen cesta je časově náročnější.
Cestu Vám neusnadní ani jakékoli hi-tech aparátky. Nebudou fungovat.
Zánovní a skvěle fungující ajfón po dokončení stavby zkolaboval. Kdo viděl film „Kdyby tisíc klarinetů“, zná princip. Taky nepočítejte, že Vás na ni pustí ani s tím nejvymazlenějším ekohybridem či AC/DC pohonem. Na téhle síti dálnic se jezdí na Lásku.
Jediném bezpečném pohonu při jakýchkoli rychlostech. Na dálnici i v životě : -).
